Polsko 2012

      Ženský komorní sbor Cantus feminae v říjnu koncertoval v rámci regionálního projektu sdružení Hradecký venkov o.p.s. v polském městě Jedlina-Zdroj a to jako jeden ze tří účastníků „Koncertů tří kultur“.

V pátečním koncertě vystoupila Donna Brown & Golden Gospel Pearls z Berlína, v sobotním se představil náš sbor a nedělním koncertem tento malý festival ukončil Akademický sbor Wroclawské polytechniky. A jaké to bylo ?

 

„Nechanický kostel je svatebně vyzdoben. Dnešní večer strávíme s chryzantémami, růžemi a muzikou. „Jděte se ještě chvíli ohřát ven, Roman bude tak pět minut zkoušet,“ říká sbormistr a sám mizí uvnitř. Ze dveří k nám doléhají zvuky trubky. Jásají a rozlétají se… Miriam s varhanami je dohánějí.

                Jedeme. Sbormistr nám nemusel říkat, kdo zpíval před námi a kdo bude zpívat po nás. Taková společnost nám jistoty nepřidá… „Hele, jsme dobrý, tak klid.“ Slyším za sebou. Cesta je poněkud napínavá, a jak stoupáme blíže k hranicím, opouští nás mlha. Za okny probíhá podzim a žluté stále přibývá…

                Slunce se propletlo vitrážemi, mhouříme oči a snažíme se. Není to ono, oběd byl vydatný. No nevadí, koncert je až za dvě hodiny…

                Tři čtvrtiny kostela jsou určitě zaplněny. Do sakristie vešla jeptiška a zkontrolovala mobilní telefon. My kontrolujeme šátky – víc vlevo, výš, jeden uzel stačí. Seřadíme se, už nás volají. Vlídné a slavnostní očekávání. První, druhá, třetí. Tleskají. Ne proto, že se to dělá, oni vážně chtějí, to poznáte! Teď já. Bojím se, ale nadechnu se a užiju si to, už je čas. Sleduji svíčku. Piano a v klidu. Je to přece krása! „Bůh se dal lidem, chudým a ubohým,“ nevadí, že je to latinsky, protože oni rozumí. To taky poznáte. Tleskají dlouho, protože nechtějí přestat? A já nevím, co dělat. Nic. Uklonit se. Nic, protože teď mají slovo oni a tleskají dál. „Takhle jsi to ještě nezazpívala, byla to nádhera!“ Takhle jsem se ještě nikdy necítila, byla to – nádhera.

Dozpívaly jsme. A čeká nás potlesk ve stoje. Dlouhý, energický a upřímný. A já jsem si uvědomila, že takhle se ve středu netleskalo ani v Městské hudební síni po koncertu Jitra. Ne, takhle se nám ještě nezpívalo. A ani netleskalo…  „

 

Petr Semerák                                                                                                                             Eva Černošová

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode